Minule jsem se pochlubila, jak vypadá moje soužití s novou rodinou a jak s nimi vycházím. A můžu říci, že stále probíhá funkční komunikace, kde se vždy domluvíme. Já buď informuju, jak probíhal můj pracovní den, pak i paní Gloria mi poví. Též mi povykládá,

Jak jsem již zmiňovala minule, situace ohledně bydlení rozdělila mě a moji kolegyni Verču. Takže už to bude zítra týden, co jsme se každá vystěhovávaly z původního bytu, kde jsme měly poskytnutý azyl na první měsíc pobytu.

Pokud se člověk vyskytuje na cizím území, tak i rád zavítá na různá místa, která by dle doporučení neměl vynechat. Už mám většinu hlavních částí města projetou i prošlou. Moc se mi líbí náměstíčko Lilla Torget, které je takové starobylé a ve starodávném stylu.

Mnozí se mě ptali, jak vlastně ve Švédsku žiji, jaké jsou možnosti s bydlením v cizí zemi a v cizím městě, hlavně když si člověk musí střechu nad hlavou zajistit sám. Ten to první měsíc od 9. ledna do 9. února jsme měly s kolegyní Veronikou docela štěstí. Střechu

Na minulý víkend jsem měla domluvenou návštěvu, dojel za mnou kamarád Vishal, kterého jsem poznala na svém studijním Erasmus pobytu. Ze severního a mrazivého Harnösandu. A odtud se on nabídl, že vyjede za mnou na jih. Což mě překvapilo, ale věděla jsem, že on je duší cestovatel,

Tak tahle příhoda se nám stala před pár dny, kdy jsem sháněla kolo a moje kolegyně už jej měla. Shodou okolností jsme si povídaly o jejím prodejci kola, načež jsem já říkala, že také nějakého mám a možná si od něj budu kupovat vysněné kolo.

Druhý víkend v náhradní domovině utekl velmi rychle, páteční návštěva malé hospůdky se jevila jako skvělý nápad a určitý způsob socializace. Na sobotu byl naplánován sraz se slečnou ze Slovenska, s Annou. Ta zde vloni pracovala jako stážistka

Ve čtvrtek bylo nechutně uplakané počasí, avšak to nám nebránilo v našem záměru – zúčastnit se nepovinné švédštiny. Venku neskutečně lilo a pofukovalo, že déšť potom nakláněl dešťové kapky směrem k nám, na nohy. Na místo jsme dorazily mírně mokré, avšak v teplé

Konečně byl na řadě začátek týdne a s ním spojená návštěva školy, Školy druhé šance. S mojí kolegyňkou jsme se dostavily ke kostelu, kde nás vyzvedla jedna učitelka, Malin. Ta nás provedla vysokou budovou, až kamsi do 4. patra, taktéž seznámila s dalším vedením a tím,

V předchozím psaní vznikl dotázek, na dopravu z dánské půdy na půdu švédskou. Měla bych se vlastně k tomu zmínit, jelikož je to vcelku výjimečná cesta. Nebo aspoň mě přijde ohromná, protože nebýt tohoto mostu mezi Dánskem a Švédskem, museli bychom dopravení se na druhou stranu konat velice