Gingerka
"Život je jedna velká divadelní hra."
Tedy, nemůžeme si ho naplánovat a o tom to je..
Sníh, konečně tu!
Aneb konec poplachům
Kolikrát se už stalo, že párkrát zasněžilo, na zemi bylo bílo a my si mysleli, že už můžeme jásat. Co si to tak dobře vybavuji, tak první snížek byl na konci října. To jsme si s holkami říkaly, že asi přijde krutá zima a s ní sníh. No, ale nebylo tomu tak. Aby vůbec nějaký snížek přišel, předcházelo tomu všelicos. Třeba takové uplakané počasí, které teda moc příjemné nebylo. Hlavně, když prší a chčije den co den, týden v kuse. Docela na otrávení, toto.
Později, když se přehoupl listopad, tak už tak proměnlivé počasí nebylo. Ale zato víc a víc tuhlo a bylo nutné přesedlat na zimní bundy a další nezbytnosti. Dobře si pamatuji, jak jsem se podivovala, že Turkyně nosí zimní bundu již od října, ale mě to postihlo také. Akorát s měsíčním zpožděním J. A teď, když je prosinec, tak je absolutně nemožné jít ven nalehko. Možná tak vynést koš, to jo. Ale pokud se člověk rozhodne jít ven, do města, nebo někam na nákup, je fakt nutné se teple obléci. Tady to totiž umí pěkně šlehat. Sama to vidím na sobě, když se z procházky, či odněkud vrátím, tak mám ošlehaný obličej a i nohy. To když je fakt neskutečný vítr, tak nohy mám pěkně růžové, jak selátko J. Ale třeba nechápu místní Švédy, jak chodí kolikrát tak nelehko, že je mi i za ně zima! Kolikrát mě míjejí lidi, kteří mají rozepnutou bundu, ruce v kapsách a jdou. Vůbec jim nevadí, že jsou v obličeji a na krku pěkně ošlehaný, skoro rudě červení. Já bych už na jejich místě odpadla. Ale zase jsou i tací, co se tedy oblečou, ale pod bundou nemají žádný svetr, pouze nějakou halenku, tričko, aj. To mi taky hlava nebere.
0pt;
line-height:115%;font-family:"Times New Roman","serif"">A teď, v prosinci už konečně máme sníh, který je stále na jednom místě a drží se. První hromádky napadly v noci z 5. – 6. 12. Vůbec jsem o tomhle nevěděla, protože mívám zatažené žaluzie i závěsy, tak kolikrát nevím, co se venku děje J. Ráno jsem pak šla na praxi, ještě s krajankou Ivanou a jen jsem jásala. Taková běloba, jen se to pěkně skvělo ;). Ale jít teda z kopce, či ze strmé silnice, to bylo o spadnutí. Pár balancování bylo, načež já i dvakrát spadla, ale mě to spíš pobavilo. Já si tu novou atmosféru vyloženě vychutnávala. Je pravda, že chodník pomalu nebyl k dispozici, tak se chodilo po okraji, ale šlo to. A líbila se mi jedna věc – pluhy. Po městě jezdily velké pluhy, které odhrnovaly kopy sněhu, snažily se o sjízdnost silnic. A myslím, že to měli dobře zorganizované. Taky co mě ještě překvapilo, tak po menších uličkách a parkovištích jezdilo obyčejné osobní auto, které v přední části mělo namontovaný pluh. Takže parkoviště a další prostory, kde potřebují auta stát, byly dobře uklizeny, tudíž řidiči neměli omezené možnosti v parkování. Zdá se, že tu opravdu myslí na vše, asi dlouhodobá praxe.
I na našem placu, kde bydlíme, tak bylo odpoledne hezky uklizeno, na dvoře byl úhledně shrábnutý sníh a byl nahrnut do zadní části areálu. Chlápek, který nám tu v předešlých měsících posekával trávu, skoro týden co týden, bude mít na starosti sníh. S těmi upravenými pozemky a plochou kolem baráku mi to přijde jako obsese. Fakt tu dost často opečovávají svoje pozemky, a aby měli před domem čisto a úhledno. Přirovnala bych to k našim vesnicím na jižní Moravě, kde se lidi ve velkém připravují na různé hody a veškeré vesnické radovánky. Tak taky si před domem šlechtí zahrádky a chodník, úplně se mi to teď takhle vybavuje. A když už takhle jdu zasněženou krajinou, nejde nevšimnout si té spousty světel a kýčů. Aktuálně tu frčí hvězdy se zabudovanou žárovkou, které se věší do oken. A pak i elektrické pyramidy se svíčkami, ale to známe i v Čechách. Pro mě je to strašný kýč, nemůžu si pomoci. To si raději zapálím svíčku a hotovo. Mám z toho větší požitek. Je zde mnoho domků, které mají v každém okně nějakou svítící potvoru. Myslím si, že i tímto stylem bojují proti tmě a rádi si dopřejí takovéhle náhražky za klasické denní světlo. A kdo je akčnější a cítí ducha blížících se vánočních svátků, tak si i pořídí elektrické světýlka a ověsí je podél střechy, zdí, aj. Dokonce jsem někde viděla takto vytvořený ornament, který značil Santu Clause. Tady se tahle postavička slaví. Fotky "kýčovitých" domků budou, tak bude možné se na tu nádheru podívat. Jak říkám, něco je ještě decentní, něco už mi opravdu přijde moc.