Gingerka | Pyžamová párty

a má meruňkovice

Tak si tak nějak uvědomuji, že jsem tu již déle něco nepřispěla, nějak se mi krátí čas. Sice, je pravda, že jsou tu dlouhé zimní večery a hned by se dalo datlit, ale taky trošku dávají zabrat studijní povinnosti. Každopádně holky na minulý pátek vymyslely plán, že si trošku zpestříme naše srazy a celkově, dáme tomu "šťávu." To už ale nebylo moc daleko k nápadu na Pyžamovou párty. A musím říct, že se mi nápad docela zamlouval. Jsem si říkala, že to na mnoha jiných oslavách, srazech lidi docela rádi praktikují. Aspoň je sranda a je možné se taky mrknout, jaké pyžámka vedou J.

S holkama jsme se domluvily, kdy se vlastně sejdeme a v kolik to ve Ville začne. Já si poskládala svoje pyžámko, nějaké pitivo a mohla jsem jít. A jako nezbytnou součást jsem s sebou měla meruňkovici – slivovičku od strejdy Zdeňka. Vím, že je to kapičku silnější, než na co jsou Švédi zvyklí, ale kultura být musí, že jo. Ve Ville jsme se v půdní části převlékly a pak se přesunuly do přízemí, kde už zábava jela. U kluků jsem si mohla všimnout, že měli poloteplákové kalhoty, tričko a šmytec. To se s tím moc nepárali. A akorát Jim, ten měl na sobě docela legrační oblečení. Přirovnala bych to k zapomenutým hadrům od šaška či kašpárka. Jeho kostým byl červenočerný s volnými volánky kolem rukou a u krku neměl nic. Dle jeho mluvy se mi zdálo, že už má mírně popito, ale nevadilo mi to. Byl příjemně společensky naladěný, což slibovalo dobrou zábavu. Holky také měly pyžamo ve stylu trička s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Jen Gözde a Andrea vrchní díl měly jako tílko. Ale podmínku jsme každá splnily, tak se ani nic nikomu nedalo vytknout.

Večer byl věnován karetním hrám a občasnému pití, ať už alkoholu či limonádám. U karet vedla hra, kde se vymýšlely slogany, motta či hlášky z filmů, divadelních her, popřípadě z knížek. Vždy na danou tématiku musel každý z nás něco vymyslet. A běda, jestli někdo něco řekl špatně, nebo se to tématicky nehodilo, anebo nevěděl nic, tak se muselo hřešit s pitivem. Občas to náročné bylo, teda aspoň pro mě. Sledovat, co kdo řekl, jak to myslel, apod. Každopádně, všichni jsme se dobře bavili, užívali jsme si to. Nemohla jsem si nevšimnout flašky po coca cole, kde bylo víno. Skoro mě ta flaška hypnotizovala, protože jsem si říkala, že není možné do PET lahve splašit vínko. Nedalo mi to a dotyčný předmět jsem prozkoumala ještě blíže. Nakonec jsem naznala, že to bude nejspíše zmixovaný nápoj s vínem, protože mi to až tak pěkně nevonělo. To mi přišlo jako škoda, mixovat bílé vínko s něčím dalším. Ale nepila jsem to, tak mě to vlastně mohlo být i jedno. Jak tak večer plynul a už byl docela rozprouděný, nelenila jsem a vytáhla jsem můj malý poklad. Postavila jsem jej na stůl a prohlásila jsem, že tuhle meruňkovici by měli zaručeně ochutnat. Kdo očuchal, tak se šklebil, ale nenechal se zahnat do kouta a šup – lok do pusy a už to bylo! Bylo to tam! To se mi moc líbilo. Kluci se slivovičky nebáli, zato holky jen očuchávaly a tím to končilo. Jen myslím Turkyně Gözde si jednou či dvakrát lokla. Španělka Andrea ta si dala jen jednou, bála se, že by si chtěla přihnout víc a pak by byla následující den akorát nepoužitelná. No a já? Já se svého alkoholu nebála, naopak jsem byla ráda, že tahle slivovička docela slušně kraluje J. Ale okusila jsem i jiné pitivo, tak jsem na suchu nebyla.

Po přehoupnuté půlnoci už se někteří pomalu klidili domů a tak nás tam bylo postupně méně a méně. Nakonec jsem tam zůstala se dvěma kamarády, debatovali jsme a příjemně se navzájem společensky unavovali. Jak už ale docházela témata, rozhodla jsem, že trošku uklidíme a pomažeme domů. Kluci souhlasili, taky něco málo uklidili, zhasli, zakódovali budovu a mohli jsme se vydat stejným směrem domů. V pelechu jsem si říkala, že tahle párty byla taková roztomilá a klidná, že bych se ani vůbec nebránila, kdyby byla v tomto duchu ještě jednou.