Gingerka | Je libo českou kuchyni?

Dneska večer je řada na nás!

Dnešní den byl ve znamení vaření české kuchyně. Přesně týden po turecké, jak hezky to vyšlo. Co vše tomuto dni předcházelo? Nákup surovin, že jo. S Ivanou jsme si to rozdělily, každá nakoupily ty suroviny, co jsme každá chtěly použít na svoje vaření. Navíc, měly jsme jednu dobrou výhodu – zdejší studentská unie nám nákup proplatí. Takže aspoň něco maličko výhodného. Ovšem i s omezeným limitem, do kterého jsme se i vešly. Takže třikrát super super super J.

Naše menu sestávalo ze čtyř chodů, což je docela dost. Nejprve byla na řadě šunková rolka s pomazánkou. Křenovka to nebyla, protože tu každý rád nemá, nebo já určitě ne. Klidně bych se bez tohohle předkrmu obešla, ale když to mělo být na úrovni, tak proč ne? Dalším pochutnáním byla bramborová polévka, ale hustá! Aspoň já ji mám tak ráda a myslím si, že je to jídlo, které i pěkně zasytí J. Jen jsme k tomu nedávaly žádné pečivo, s ohledem na další chod. Dále následoval bramborový salát a kuřecí řízky. A na závěr palačinky s borůvkami a šlehačkou. A jako nápoj voda či plechovkové pivo Březňák. Právě onen Březňák je tu docela oblíbený, ale s kvalitou bych to moc nevychvalovala. Prý je to tu jako nejlevnější alko nápoj, takže asi tak.

Musím říct, že první chod s šunkovou rolkou zmizel pěkně rychle, pochválení bylo na místě. Byl to nápad Ivy, tak jej i sama urobila. Další chod, tedy moje bramborová polévka se zeleninou (mrkev, petržel, celer a hrášek) byla také pochoutka. Jen jsem každému dala po jedné naběračce, protože nás bylo devět lidí a taky omezené množství kuchyňského náčiní. Další výtvory byly pod režií mé spolupachatelky, které také byly chutné. Kuřecí řízky byly snadné, tam se nic nedalo pokazit. A bramborový salát nebyl takový ten tradiční, jak bývá na Vánoce. Spíš to bylo bližší ke šťouchaným bramborám či mezi tím. A k tomu majonéza, sterilovaná kukuřice a ještě dýňová semínka s vejcem na tvrdo. Množství přísad si každý nabral sám, což bylo i lepší, pohodlnější. A na závěr palačinky, které již byly zpracované ve tvaru menších koleček. Na místě už stačilo ozdobit borůvkami a polevou z borůvčí a k tomu šlehačka. Tohle bylo příjemné zakončení celého stravovacího procesu. A že pak každý funěl, jak je plný! No, nebyla jsem sama J. Myslím si, že to našim kamarádům chutnalo, vysvětlily jsme pár zvyklostí, tradic o českém jídle. Hlavně to, že je typické svojí sytostí a těžkostí pro bachůrek, haha. Jen mě mrzelo, že jsme třeba neudělaly bramboráky, to je také typické české jídlo. Ty jsem navrhovala do třetího chodu, ale moc jsem nepochodila. Bylo mi řečeno, že je to moc pracné, ale já si naopak myslím, že při troše snahy by se to dalo. Ale sama jsem se s tím kuchtit nechtěla, tak jsem už tomu nevěnovala pozornost. Každopádně, vy Češi jste nezávisle na sobě přicházeli se samým nápadem, který jsem již zmiňovala. Takže, až přijedu domů, chci bramboráky! Anebo je možná ještě spáchám tady, sama. Vím, že si mohu vypůjčit struhadlo. Protože jsem na onom struhadle robila strouhanku.

Zbytek večera byl oddechovací, konverzační s občasným poslechem hudby, která vyhrávala z pokoje. Myslím, že můžu být spokojená a s radostí hodím fotky do fotogalerie pod odkazem Fotky ze Švédska. Zatím pa, pa, mějte se krásně!