Podzimní dny

A moje (ne) školní aktivity

Vzpomínám si, jak jsem se v předchozím článku podivovala nad tím, že to tady rychle utíká. Nevím, čím to je, ale vždy se něco děje. Buď někdo něco vymyslí, nebo navrhne a jde se stmelovat s dalšími lidmi. Například v neděli Andrea a Pablo vymysleli malou večeři u Andreji na bytě. Pablo totiž není Erasmus student, ale kluk, který tu má být na osm měsíců a jeho zaměření je kouč sportovních aktivit s preferencí na běh. Takže to byl dobrý nápad, jak se stmelit a vůbec, aby nás poznal. Jejich nápad byl skromný, avšak chutný. Koupili balík švédských rybiček, které byly něco mezi filém a lososem, k tomu nakrájená vajíčka na tvrdo, to vše v mísách. Pak bylo možné si k tomu vytáhnout tortilla placku či placatý chroupavý chleba a pomazat to máslem. A na to již výše uvedené ingredience. Byl to pohodový večer, kde jsme mohli v klidu a nerušeně pokecat. Aspoň nebyl takový rámus, jako ve studentském klubu, kde třeba navečer rádi pouštějí hudbu. Což je pro mě rušivý element.

Jo a ještě novinka, máme konečně tmavé nepropustné závěsy! Vyfasovaly jsme je na recepci, koupili je nám z Jysku, takže jsou opravdu kvalitní a i pěkné. Mám tu tři kusy fialových závěsů s již zabudovaným otvorem na tyč. Ale jak jsem se s tím nazlobila, bože J. Netušila jsem, že někdo, kdo tu již přede mnou bydlel, zničil tyčky a sám je amatérsky přilepil lepící páskou! Jak tyčky byly přilepené o zarážky, neměla jsem šanci s tím nějak hýbat. Původní závěsy byly zavěšené o háčky, takže to nebyl problém je sundat. Horší bylo to, co s novými. Nakonec jsem musela všechny místa s lepící páskou opatrně sloupnout, navléci závěsy a zase s tím na židli a natahovat se. Nejprve se zdálo, že to bude hračka, jenže nebylo. Musela jsem si s tím pěkně pohrát, aby to tam drželo a nespadlo mi na hlavu. Ale doteď to drží, takže paráda! Už k nám žádný cvok nemůže načuhovat a blbnout.

A další následující tři dny jsme měli co do činění se školou, tak bylo méně času na příspěvky. Bylo nutné se věnovat jak švédštině, tak i dalšímu předmětu, který se zaobírá švédským vzdělávacím systémem. Ale je to spíše o historii a vývoji. Článků k jednotlivým blokům není málo, tak to dá práci i s překlady. Ale nijak mi to nevadí, sice je to mravenčí práce, ale kousek po kousku je vidět nějaký výsledek J. Je pravda, že mě stresují diskuzní bloky na zadané téma, protože se musím maximálně soustředit. Ale když vlastně dopředu vím, o čem to je, tak si mohu část domyslet. Pokud ale někdo přispívá s něčím, co porovnává se svojí zemí, např. Andrea svoje zkušenosti ze Španělska, nebo holky z Turecka, tak musím pěkně "natáhnout" ucho i zrak J. Naštěstí vyučující je starší paní, která to tolik nehrotí a je ráda, když něco řekneme. Ale ve švédštině mě štve výslovnost, to je hrozný. Jednou je to tak, podruhý onak. Takže pokud vidím a slyším, jak to učitelka říká, dokážu ji napodobit. Ale když to mám zkoušet sama, tak už to tak "ončo" není J. Ale mně to nevadí, stačí mi i to, co je napsané a hotovo.

Na zítra je v plánu "česká večeře," takže přípravy a plány jsou nastartované a zítra to začne. Až po uplynulé akci prozradím, co se vařilo a jak to chutnalo. Doufám ale, že to dopadne dobře a všichni budou jen a jen sytí!:-) Ale co můžu prozradit mimo mísu, byla jsem si již 2x zaběhat. Ale pak už ne, protože zase poprchávalo. Počkám si zase na ranní slunko a navštívím lesík, který je ode mě asi 400 metrů.