Jak jsem se znemožnila

aneb perlička se vloudila

Nemůžu zapomenout na moji blbost, která mě pak zahnala do úzkých. Bylo to vlastně v pondělí, při švédštině. Před lekcí jsme si mohli v malé kuchyňce urobit kafe. Ale není to tak, jak jsme zvyklí, uvařit vodu a zalít. Tady se mačká tlačítko mašiny a hotovo. Akorát to není na mince, jinak je to téměř stejná mašina, co známe. Ale k lekci..během švédštiny jsme se učili nové fráze, slovíčka a hlavně také výslovnost. Musím říct, že s výslovností jsem vážně na štíru, ikdyž mě učitelka chválí. Je hrozně akční a jak zdůrazňuje intonaci, to nemá chybu! Ale co, aspoň je sranda J.

A jaksi mi asi dvacet min. před koncem pípala baterka a najednou: "Chcíííp!" "Tak a jsu vyřízená." pomyslela jsem si. No, začala jsem prohrabávat kabelku a hle, našla jsem jen baterky. Super no! Totiž, mám Nucleus 5 (N5) a zde je možné si dát jak výměnný akumulátor, tak i knoflíkové baterie. A já zjistila, že akumulátory zřejmě zůstaly v batohu a baterie mi moc nepomůžou. I na ně potřebuji vyjímatelný článek. "No co, tak nebudu slyšet, budu odezírat." napadlo mě. Jenže jsem pak zjistila, že vážně nevím, o co jde a odezírat ve švédštině s občasnou angličtinou je zcela nemožné. A taky jsem na to doplatila. Přišla na mě řada s tím, že mám odpovědět na otázku a už to bylo. Čumákovala jsem okolo, mezitím mi Andrea chtěla pomoci a užuž mi něco psala na papír. Cítila jsem se pěkně trapně a nevycválaně. Nezbývalo, než jít s pravdou ven. Omluvila jsem se, že neslyším, protože jsem si zapomněla baterky a že nemůžu reagovat. K mému překvapení se nic zásadního nedělo, učitelka to vzala sportovně a tak spolupracovala se dvěma dalšíma. Ještě jsme měly promítnut text, který byl ve švédštině, ale učitelka jej naštěstí překládala i do psané angličtiny. Jediné plus pro mě. Jinak jsem ze zbytku hodiny nic neměla a ani si neškrtla. Jak já se potom těšila na návrat do mého bydlení a mohla konečně sebe samu zprovoznit! Budu si asi muset dávat větší pozor.