Washing machine (pračka)

 Aneb jak pracovat s jednookou potvorou

Tak v neděli jsem se rozhodla, že budu prát. Přeci jen, když tu mám oblečení po skrovnou, tak budu muset i častěji prát. Na tom by nebylo nic divného, že? Ale běda, když jsem potřebovala jednu obrovitánskou jednookou mašinu otevřít, nešlo to. No, jak jinak, mordačila jsem se s tím a pořád nic. Klikám na tlačítko klíče, na odemčení a nic a nic. Už mi docházela trpělivost..a ani pečlivé studování návodu mi nepomohlo. Však taky, sice pár obrázků, to se dá logicky odvodit, ale jak odemknout to obrovské skleněné oko..děs. Nezbývalo mi nic jiného, že se stavit za Ezgi. Ze slibovaných 5 minut bylo deset minut, ale přišla J. Ona vlastně prala chvilku přede mnou, tak už měla praxi. A stačil vedlejší primitivní čudlík, no bóže! Ještě mě zaučila, ve výběru programů, protože byly jak jinak, zase švédsky :-D. Ale vše jsem úspěšně zvládla, zapla a mohla se radovat. Pak mě napadlo, že když jsou tam dvě velké potvory, zapnu i druhou mašinu s druhou hromádkou. Šup, šup a už to taky hrčelo, žbluňkalo a já nevím, co ještě. Fakt prazvláštní zvuky, haha. A aby to bylo ještě dokonalejší, byla k mání i sušička. "Jupíí, to se mi líbí." Radovala jsem se i před Ezgi, která mi zrovna oznamovala, že dosuší své prádlo a pak už budu na řadě i já. Slabá hodinka utekla jako nic a já mohla maturovat i se sušičkou. Ale mohla bych dostat jedničku s hvězdičkou, protože za dalších 40 minut jsem si opravdu mohla vyzvednout suché a čisté prádlo J.

Ihned jsem zavzpomínala na české koleje, kde je student sice ubytovaný, má pokoj, sociálku, ale ještě by to chtělo taky nějakou takovou prádelnu. Takže, já se asi budu těšit i na další praní, když je to tak skvělé a hlavně všecko za jeden den.